Umění konverzace

28. listopadu 2011 v 19:00 | gms |  Informátor
Je to tak jednoduché, ale přitom tak složité! Hromadě lidí to dělá problémy a mají z toho strach. O čem se budem bavit? Strach z hrozícího trapného ticha, anebo jenom to počáteční oslovení - co říct, jak začít?
Celý ranec mladých lidí by rádo oslovilo protějšek, jen aby s ním navázalo nějaký rozhovor, ať už z důvodů sympatií nebo jen ze zvědavosti. Ano, asi tušíte správně, narážim tim na problém toho, když se mladá holka stydí oslovit kluka a když se kluk stydí oslovit holku, přesněji - jak začít, abyste nevypadali trapně?
Celé umění konverzace s novým člověkěm má tři základní fáze: Zahájení, Dialog, Ukončení. Pojďme se nyní na jednotlivé z nich podívat trochu podrobněji...


Fáze první - Zahájení
Jestli Vás to potěší, je úplně jedno, jak člověk začne. Důležité je, aby vůbec začal. Prostě se řídit heslem: "Když to nezkusíš, nic se nedozvíš."
Čím tedy zahájit konverzaci? Čím upoutat pozornost? Jak zahájit dialog?
Chce to nebejt úplně vygumovanej, když se na to chystáte, prostě odhadnout situaci a třeba se na něco zeptat a nezapomenout při tom pozdravit (nejlépe "Ahoj")! Ukážu to na příkladech tzv. "defaultních" (základních) zahájení vždy začínající na "Ahoj..."+:
  1. V jídelně: jako první: "... máš tu volno?" nebo "... můžu si přisednout?" a pak třeba: "Chutnají ti ty knedlíky?" "Ty hele, mě to přijde nějaký přesolený..." "Ty si nebereš kompot?" "Nejíš maso?" "Proč jsis nevzal/a polévku?" "Dneska tu je ale lidí..." atd atd...
  2. V autobusu (lze i bez pozdravu): "Tady je ale lidí co?" "Samí důchodci..." "Jezdíš tímhle číslem často?" "Jedeš ze školy?" Tip: "Ježišmarjá! (zděšeně, překvapeně) Prosimvás, je tohle třicícka? (číslo trolejbusu)... při nástupu jsem se nestihl podívat na číslo... jedu totiž někam a kdybych byl/a v jiném čísle, tak mě to zaveze úplně jinam"... někdy postačí, když se na sebe jenom budete usmívat a pak se musí jeden z vás odhodlat konverzaci zahájit.
  3. Na zastávce: "Nevíš prosim tě, jestli už jela třicítka?"(číslo spoje) - (na to by mimochodem byla vtipná odpověď typu "Třicítka? Vypadala spíš na padesátku, ale ta už odjela..." prostě dvojsmysl...) "To je ale zima/horko co?" "Čekáš tu už douho?" "Nevíš, za jak dlouho to má jet?" "Jedeš ze školy?"
  4. Na chodbě školy: "Prosim tě, kde je kabinet..." "Neviděli jsme se už někde?" "Prosimtě, kde najdu učitelku..."
  5. V tanečních/na plese: "Můžu si přisednout?"(pro holky) "Smím prosit?"(pro kluky) "Piješ často...(colu, pivo, víno,...)" "Zatančíme si?"(pro kluky i holky) "Chodíš na plesy často?" "Líbí se ti tahle písnička?"
Poznámka: Moc to s otázkami nepřehánějte. Když se druhá strana nebude příliš vyjadřivat a komunikovat, je další akce zbytečná a je lepší jít jinam. Nikdy se nevnucovat a netlačit na pilu, protože pak by to mohlo být nepříjemné oběma stranám. A vždy s úsměvem :)

Fáze druhá - Dialog
a) Dialog naživo
Když už jste úspěšně zahájili rozhovor, zkuste se na něco ptát, na cokoliv, co souvisí s danou situací. Je to jedno na co, hlavně odbourat dlouhé tiché mezery.
Zde také existují "základní" otázky: "Ty jsi odsud?"/"Jsi z daleka?" "To je ale dneska zima/horko" "Máš pěknou bundu/čepici/svetr/šálu" "Mrzne mi nos"(ano, nemusí jít zrovna o otázku, stačí i jenom konstatování nějaké situace) "Dneska to pěkně fouká"... "kdy jsi naposledy pouštěl/a draka?" "Zajímavý auto" (když zrovna nějaké projelo kolem) "Co máš rád/a za filmy/hudbu" "Co děláš o volném čase?" "Máš nějaké domácí zvíře?" "Co máte za auto?" "Máš stolní počítač nebo notebook?" atd atd... mohli bychom pokračovat donekonečna. Chce to jen se trochu zamyslet nad aktuální situací a vymyslet cokoliv, co vás zajímá - platí jednoduché pravidlo: Když Vás nic nezajímá, na nic se neptáte. Druhá strana to vyhodnotí jako nezájem a pokud druhá strana nebude mít zájem, nemá důvod pokračovat a nahazovat vlastní otázky a "vymluví se" že musí odejít.

a) Dialog přes chat
Mnoho lidí dokonce neví, co by si tak mohli na chatu psát, když se neznají. Tady jde hlavně o to najít něco společného a jakékoliv téma trochu rozvést a neodbíhat od jednoho k druhému. Opět tedy jde o to se ptát na cokoliv - "máš zvíře?" "máš ségru/bráchu?" "to bylo ale dneska hnusně/krásně, viď?" "jdeš dneska někam pařit?" "na tý profilovce máš pěkný tričko"... atd., prostě cokoliv. Když protějšek odpoví, že třeba má zvíře, tak se zeptat třeba na jméno, věk, nebo požádat o fotku. Zeptat se na cokoliv a neodcházet k jinému tématu. Takže nikdy neodpovídat jenom "Máš nějaké zvíře?" "jj, mám psa." "hm" a tim zkončit.
Taky je docale blbý, když se pořád na něco ptáte a protějšek jenom odpovídá, nepřidá nic dalšího navíc, nebo se sám na nic nezeptá. Aby to tedy nevypadalo tak blbě, je vhodné to tak po pěti otázkách ukončit a zkusit další den. Je to z toho důvodu, že se třeba s vámi zrovna nechce bavit, nemá náladu, nebo čas a nebo prostě nemá zájem. Někdy to chce mít trpělivost, ale opět jsou zde nějaké hranice. Chce to netlačit na pilu a nechat si do "zásoby" nějaké další otázky na příští dny. Takže jeden den napsat poprvé, pak hned další den, pak ob-den, ob-týden, (např. 2.12. napíšete dané osobě poprvé (5 otázek), 3.12. po druhé (dalších 5 otázek), 5.12. po třetí (dalších 5 otázek), 12.12. po čtvrté 19.12. po páté a 30.12. po šesté) a když ani po této době (tedy 25 otázkách) nenjadete společnou řeč, protějšek se sám na nic nezeptá, nebo bude jen striktně odpovídat na to na co se ptáte, nebo někdy sám od sebe nezačne konverzaci, nemá další chatování cenu a je jasné, že si nerozumíte. Jestli protějšek z vašich pravidelných otázek a připomínání se nevycítí, že chcete něco víc, tak je to bohužel smůla.
Když budete hodně tlačit na pilu a moc se ptát, můžete se stát pro protějšek otravným, nezajímavým a tím spíš si jej odpudíte. Chce to trpělivost.

Fáze třetí - Ukončení
Už se blížíte ke svému cíli cesty a zřejmě se odeberete každý jinou cestou (v autobuse vystupujete na zastávce, ples už končí, v jídelně dojídáte,...). Nyní to chce se nějak rozloučit "tak se měj, já už musim jít" "Tak zase někdy příště" "Rád jsem tě poznal/a" "Tak ahoj, zase někdy" a třeba poprosit o nějaký kontakt, nebo se domluvit, že zítra v tu a tu dobu třeba zase pojedete tím a tím autobusem, že budete zase v té jídelně držet místo... V dnešní době už není přiliš moderní ucházet se o telefonní číslo. Je to převážně z důvodů soukromí (mobil máte stále u sebe a nemůžete blokovat příchozí sms/volání kdyby náhodou dotyčný nebyl úplně v pořádku... Tak je tedy lepší zjistit si třeba facebook, nebo icq, nebo email, kde toto lze případně odfiltrovat: "Používáš facebook?" "Máš ajsko?" "A email aspoň máš?" "... a dáš?"
Konverzační tečka: Je strašně jednoduché říct "čus" a odejít. Neni to originální a určitě to nezaujme. Tedy použijte tzv. konverzační tečku, kteoru ukončíte konverzaci a opustíte místo. Protějšek maximálně odpoví "já tebe taky" "taky děkuju" nebo "ty taky". Je to vhodné, pokud o protějšek jevíte veliký zájem. Tkaže říct něco ve smyslu "Rád/a jsem tě poznal/a" "Díky za příjemně strávený čas" "Jsem rád/a, že jsem potkal člověka jako jsi ty" "Těším se, až se zase uvidíme" "Budu se těšit" "Měj se pěkně". Není vhodné zase skládat dohromady nějaké dlouhé loučící ságy, ale takto alespoň naposledy dát protějšku najevo svůj zájem a tím trochu eliminovat předchozí požadavek o kontakt.

Takže alespoň takhle zhruba bych to viděl, jak by to mohlo vypadat. Pak už je na Vás, jestli to chcete vést jako "kamarádství" a nebo to dotáhnout ještě dál. To se právě dozvíte z té druhé fáze, ve které zjistíte, co máte společného a co ne.
Důležité je se nestydět a prostě to zkusit.

Dva praktické příklady: (člověk A (vy) / člověk B (protějšek))

V jídelně, nezávazně: "Ahoj, je tu volno?" "jj jasně" pauza "Chodíš tady na zdrávku?" "Ne, jsem z gymplu" "Hm, a v jakym ročníku?" "Třetím." pauza, jestli se protějšek na něco také zeptá. Pokud ne, pokračovat: "Já jsem z průmyslovky, teď ve čtvrtém ročníku, letos budu maturovat..." "hm." pauza, jestli se protějšek na něco také zeptá. Když ne, pokračovat: "Chodíš sem často?" "Jj, každý den" "Že tě tu vidím dneska poprvé" pauza, jestli se protějšek na něco také zeptá. Když ne, tak odejít se slovy "Tak se tu zas někdy uvidíme, čus." "Jj čau."

V autobusu, akčně: "Sakra, prosim Vás, je tohle třicítka (číslo musí souhlasit...)?" "Ano je." "tak to je super. už jsem se bál, že mě to odveze jinam." pauza, jestli se protějšek na něco také zeptá. Když ne, pokračovat: "Jezdíte tímhe číslem často?" "Ani ne, dneska jedu poprvé." pauza, jestli se protějšek na něco také zeptá. Když ne, pokračovat: - akčnost: "Nezašla byste dneska někam třeba do cukrárny?" Negativní odpověď: "A jindy by se vám to hodilo?" Negativní odpověď - ukončit: "Škoda, tak se mějte fajn, nashle." - v případě kladné odpovědi domluvit čas a místo :)

Zdroj obrázku: http://www.nyx.cz
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 introvert introvert | 28. listopadu 2011 v 21:47 | Reagovat

Kámo ty seš frajer, taky bych chtěl umět takhle mluvit s holkama. Určitě už si od prvního článku pokročil a  máš zastupy ctitelek že ?

2 Libuška68 Libuška68 | E-mail | 28. listopadu 2011 v 22:24 | Reagovat

Ahoj, moc se mi líbil Tvůj článek, málo kluků umí takhle navazovat kontakt, bohužel jsem na žádného ještě nenarazila. Odkud jsi? ráda, bych tě poznala více, jestli teda budeš chtít. :-)

3 Gamesis [6@M3$!$] Gamesis [6@M3$!$] | Web | 29. listopadu 2011 v 15:35 | Reagovat

Introvert: Jde o to se prostě nebát. Vždyť jsme jenom lidi a ne stroje abychom všechno věděli a uměli. Tohle si řikám před každou "akcí" :) Obecně myslím, že je lepší říct NĚCO (i úplnou kravinu) než NIC neudělat.

Libuška: Právě že co jsem četl na netu, že to málo kluků "umí", ale taky je tam potřeba "akčnost" druhé strany, se kterou jsem se zatím málokdy setkal. POdle mě se všichni něčeho bojíme, ale přitom vlastně nevíme čeho... :) jinak napsal jsem ti email :)

4 BenyR BenyR | E-mail | 17. ledna 2017 v 8:45 | Reagovat

I found this page on 12th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it's not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
-