První Vánoce

9. prosince 2013 v 8:00 | gms |  Story
Edward se těšil na své první Vánoce. Běhal z pokoje do pokoje, z balkonu skákal do zahrady a maminka, jednooká trigligonka, se strachovala, že si její hlavonožčí synáček pohmoždí chapadélko. Abyste ale rozuměli - na planetě Platrix, v souhvězdí Andromedy, byl jeden rok dlouhý, jako deset let na planetě Zemi.


"Kdy už budou vánoce?" "Kdy už o začne?" "A kde jsou dárky?" chrlil ze sebe ten desetiletý hlavonožec a jeho tři očička se leskla nadšením a tužbou po tom najít dárky, které maminka s tatínkem koupili.
"Po kom ty kluku jedna nezbedná jsi." kroutila maminka zalomeným krkem a plácla ploutví do těsta, ze kterého chtěla péct vykrajované ozdůbky na slavnostní hostinu.

"Jen ho nech, maminko." ozvalo se volání z venku. "Tatínek je tady! Jupí!" a Edward skočil z balkonu, přímo tátovi do náručí. "Ty kluku jedna mizerná!" zalamentoval tatínek, protože se docela lekl. "Ještě že tu máme jenom desetinnou gravitaci než na Zemi. "A jak se na Zemi slaví Vánoce? Chodí tam taky Klusa Anta?" "Kdepak. Představ si, že na Zemi, v každé Zemi, chodí někdo trochu jiný. Pojď dovnitř ke krbu, ať ti nenamrznou chapadýlka, a já ti budu vyprávět, jak to tam tenkrát chodilo."

"Tak jak bylo v práci tatínku?" pozdravila maminka a dala tatínkovi pusu přímo mezi dva chomáčky štětin. Tatínek byl velký Mrmlos, uznávaný a všude vítaný. Proto také dělal šéfa u největší mezigalaktické cestovní kanceláře v souhvězdí Andromedy. "Ále, docela to šlo. Však to znáš. Brukerky ze souhvězdí Atila dělaly problémy, jako vždy. Ony si snad myslí, že když vypadaj jako brambory, tak můžou všechno." "Tak jsou to chudáci, nemůžeme je odsuzovat proto, jací jsou. No a co, že nepracují, že neumějí číst ani psát? No a co, že nemají vzdělání? Právo na život a na cestování mají stejné jako my, tak jim přeci kvůli tomu nebudeme znepříjemňovat život. Navíc teď, na Vánoce." "Máš pravdu, maminko." odvětil tatínek a ladnými obloučky se dohoupal do vedlejší místnosti ke krbu, před kterým už seděl Edward a nertpělivě pleskal chapadýlky o koberec. "Tak už povídej, tatínku, jaké to na Zemi je? Jak moc jiné to je a jaké to bude u nás?" Tatínek se pomalu s křupotem chrupavek usadil v křesle, zapálil si jointa a usnul.

"Jeeee, táto, no tak, slíbil jsi mi to." smutně prohlásil Edward a jeho kůže se zbarvila do zelena, stejně, jako když byl smutný. "Ale no tak nech tatínka", konejšila ho máma. "Víš jak na tom je. Už není nejmladší a věk deseti let je v dnešní době přeci jen ojedinělý." "Já vím. Ale slíbil mi to."

"Tak ti budu o Zemi vypravovat já, chceš?"
"A ty o ní něco víš?"
"Jistěže, přeci jsme se tam s tatínkem před dvěma lety brali, ale to ty si nemůžeš pamatovat. V té době jsi byl ještě malinký červíček v mé noze."
"A jaké to tam teda je? Padá tam na Vánoce také kyselý déšť?"
"Ne. Ale kdysi to tak bývalo. Někdy v roce dva tisíce dvacet, kdy se lidé jadernými zbraněmi sami vyhubili, tam pak několik desítek let padal kontaminovaný déšť, který ničil všechno živé. Pak Zemi našla naše rasa, dekontaminovala celou planetu a z jejich základního genetického kódu, který jsme tam našli, stvořili dva nové lidi. Technicky jsme je nazvali P100 a X100. V pozdějších dobách si sami dali jména - Adam a Eva."
"Ahá, o tom jsem kdysi slyšel, že prý lidé pocházeli z těchto dvou človčeků."
"Člověků, Edwarde. Člověků. Začali si tak říkat. Nebo lidé, to je jedno. Ale důležité je, že přes těch několik tisíc pozemských let, co je pozorujeme a hlídáme, našli vnitřní klid, spokojenost a vymysleli si také Vánoce, které se opakují jednou za pozemský rok."
"A můžu se jednou s tátou na Zemi podívat?"
"Určitě se tam jednou podíváš. Zatím ale musíme být nenápadní a nesmí o nás vědět."
"A proč maminko?"
"Báli by se nás. Na setkání s námi ještě nejsou připraveni."
"A kdy budou?"
"To nikdo neví. Ale o tom jsi si přeci nechtěl povídat..."
"Nechtěl, ale zajímá mě to. Třeba si jednou s těmi lidmi popovídám a oni sami mi řeknou, jak Vánoce tráví."
"Možná." a maminka svými ploutvičkami objala svého hlavonožčího synka a ten se jí svými chapadýlky omotal kolem pasu.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anet Anet | Web | 10. prosince 2013 v 17:30 | Reagovat

Tak tohle je naprosto originální a perfektně vymyšlený! :DDDDDDD páni!!!!Kdo ví? Třeba je něco podobnýho...třeba tohle je verze ufonů..xDD

2 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 10. prosince 2013 v 17:51 | Reagovat

Perfektní fantazie, umíš.

3 Nikola Marešová Nikola Marešová | E-mail | Web | 10. prosince 2013 v 18:41 | Reagovat

Supr nápad :-D .

4 Ivišek Ivišek | Web | 10. prosince 2013 v 18:54 | Reagovat

Skvělý nápad. Hezky jsem se do toho začetla a moc se mi to líbilo. :-)

5 gms gms | Web | 10. prosince 2013 v 20:24 | Reagovat

[1]:[2]:[3]:[4]: Děkuji všem, jsem rád, že se příběh líbil :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
-