Život s modelkou

27. ledna 2014 v 8:00 | gms |  Story
Na třídním srazu se základní školou se mi jeden kamarád pochlubil, že chodil s modelkou. Přesto, že jsem mu to v duchu záviděl, jeho výraz ve tváři nebyl zrovna šťastný, tak jsem pokračoval...

"Chodil? Jak dlouho jste byli spolu?"
"Tři roky." odpověděl suchým hlasem.
"No tak to je přeci super, určitě hodně vydělávala, a ty sis užíval jejího těla..."
"Super? Ze začátku možná jo, tak první měsíce."
"A co pak? Co se stalo?"

Patrik dopil svůj půllitr piva, objednal si nový a začal vyprávět jeho příběh...


Poznali jsme se ve fitku. Začal jsem tam chodit společně s jedním kamarádem z práce. Potřeboval jsem se sebou něco dělat, jelikož mám sedavou práci a nechtěl jsem se stát takovou tou tlustou kancelářskou krysou, však to znáš... No a tak mě jednou kolega vytáhl mezi lidi do fitka. Bylo to tam fajn, cítil jsem se fyzicky fajn a nic mi nechybělo.

Jednoho dne tam ale začala chodit taková holka. Dlouhý hnědý vlasy, hubená, vysoká. Cvičila tam vždycky s vlastním trenérem, který ji dával docela zabrat, až jsem se někdy divil, proč.
Když jsem s ní jednou hodil řeč, docela jsme si padli do noty. Schválně jsem se ptal, jaktože taková štíhlá holka chodí do fitka a její trenér je takový surovec, že ji nechá hodinu běhat na pásu a o přestávkách dělat sklapovačky a různé protahování. Pověděla mi, že začíná s modelingem a její agentura požaduje jisté míry, kterých musí dosáhnout. A právě ten agenturní trenér jí má na starosti, tak proto.

Byla o rok mladší než já a když jsme několikrát takhle prohodili řeč, začali jsme se scházet i mimo fitko a tak nějak jsme spolu začali i chodit. Byla fakt úžasná, rozuměli jsme si a sdíleli společné zážitky. Oba jsme se zamilovali. Povídala mi o své práci a já jí zase o té své. Poslouchali jsme se, drželi za ruce a hřáli jeden druhého, když byla venku zima.

Pak ale musela ma měsíc odletět do Paříže. Psali jsme si denně a těšili se na sebe. Byla úspěšná. Ale to odloučení bylo něpředstavitelné. Chtěl jsem letět s ní, ale nešlo to. Když se vrátila, bylo zase všechno jako dřív. Alespoň následující týden. Pak musela zase do Milána, kde fotila pro jeden módní časopis. A takhle to pokračovalo. Trávili jsme spolu stéle méně času. Bylo to hrozný, to ti povím. Pro nás oba. Byla šťastná, že dělá kariéru, že má peníze a že má lásku. Jenomže kariéra u ní začala postupně být na prvním místě a vytlačovala mě až na druhou kolej. Navíc začala hodně hubnout. Pokaždé, když jsem jí viděl v příletové hale, překvapila mě, jak se zase ztrácí. Ale jí to nevadilo. Mě trochu jo, ale nechtěl jsem jí dělat starosti, když jsem viděl, jak je šťastná. Když už to ale chtěla přehánět, nacpal jsem do ní jídlo i proti její vůli... Ale oba jsme se smáli. Já věděl, jak na ní, to si nemysli. Takže se pak na mě zlobila, když na váze uviděla kilo navíc. Ale zlobila se tak mile a vždycky se usmívala. Ten úsměv...

Začala se u nás objevovat v televizních reklamách, na billboardech, v časopisech a byl jsem vždycky hrdý na to, že je tak úspěšná a já mohu všem říkat, že tohle je moje holka... a všichni koukali a záviděli.

Pak to ale přišlo. Jako bodnutí nožem do hrudi zněla její slova. Byla vybrána na roční stáž do Kanady, kde měla za veliké peníze dělat profesionální modelku a předvádět spodní prádlo. Byl jsem zděšen. Celý rok. Proto mi také řekla, že jí to je hrozně líto, že mě také miluje a že nechce, abych se kvůli ní trápil samotou.

Rozešli jsme se. Se slzami v očích jsem jí mával, když nastupovala po schodech do letadla. Pak ještě koukal, jak se letadlo vzneslo a zmizelo v oblacích. Po nástupu do auta jsem nemohl nastartovat. Seděl jsem tam s rukama na volantu a tupě zíral na čelní sklo a nic se mi nechtělo. Žádný sval nereagoval na řízení automobilu. Takhle jsem tam seděl asi dvě hodiny a přemýšlel, co bude dál. Už je pryč. Definitivně.

A víš co je vůbec nejhorší trest? Když ti osud nabídne naději, radost, lásku a společnost a pak ti to všechno vezme. Nezbyde ti nic. Na hrudi tě to tlačí a před očima se promítají ty krásné chvíle.

Musel jsem to nějak filtrovat a snažil jsem se na ni nemyslet, ale nešlo to. Den co den, týden co týden, měsíc za měsícem.

A tak utekl rok. Měla přiletět, ale nepřiletěla. Co se stalo? Nevím proč, začal jsem to zjišťovat. A to byla ta největší chyba, jaké jsem se dopustil. To rozhodnutí po ní pátrat bylo pro mě osudné. Z agentury mi přišel email, že asi po třech měsících zkolabovala na předváděcím mole. Byla hodně podvyživená, neměla energii. Skončila v nemocnici, kde strávila své poslední dva měsíce života. A nakonec odešla navždy.

Me se po dočtení málem zastavilo srdce. Oči se mi zalily slzama a litoval jsem toho, že jsem jí tehdy vůbec pustil. Byl jsem na dně. Ale že jsem ani já jí nebyl lhostejní ukázalo to, že mi za nějaký čas přišlo dědictví. Odkázala mi část svého jmění, které nebylo zrovna malé. Ale co to bylo, oproti tomu, že už ji nikdy neuvidim..."

Partik dopil sklenici a rozbrečel se jako malé dítě. Musel jsem ho utěšovat a říkat, že už je to všechno pryč, že teď musí žít a že se s tím musí srovnat. Také jsem mu řekl jednu filosofickou pasaž z filmu Rocky: "Život je o tom, rány přijímat a naučit se s nimi vyrovnat a vždycky vstát a bojovat dál. Život není o tom, kolik ran schytáš, ale o tom, kolik jich dokážeš přijmout. Kolikrát tě osud srazí na kolena, a kolikrát se dokážeš vzchopit a znovu vstát."

Poplácal mě po rameni, poděkoval, že jsem ho vyslechl. Asi se mu ulevilo, když se z toho vypovídal. Pak mi ještě řikal, že na Boha nevěří, protože kdyby existoval, určitě by jí nenechal umřít. Ale to už podnik zavíral a my museli domů.

Byl to pro mě zajímavý zážitek. Je pravda, že chodit s modelkou může být zajímavé, ale jestliže je to za cenu takového odloučení, nedokázal bych to vystát.


Podobné články

Zpověď modelky (29.7.2013)
Příběh vypravuje modelka, která má svou kariéru už za sebou. Nechybí její začátky, zážitky s přáteli. Strhující příběh lásky, přátelství, egoismu a překvapivých zvratů...
 

37 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Natas Natas | Web | 27. ledna 2014 v 8:37 | Reagovat

Mazec, čekala jsem, že si našla někoho jiného, ale ne to, že umřela.

2 Katrin Katrin | Web | 27. ledna 2014 v 8:54 | Reagovat

Jsou to hrozné věci, co ty agentury po holkách požadují. A stejně nevím proč. I kdyby ta holka měla "jen" normální postavu, tak jakmile vyleze jen v plavkách, chlapi se budou koukat i tak :)
Bohužel jsem také byla něčeho podobného svědkem. Jedna holčina bojovala se stresem a nátlakem a strašně z toho hubla, až jsme se o ni fakt báli...

3 Helena Helena | E-mail | Web | 27. ledna 2014 v 9:35 | Reagovat

Osud je někdy krutý,ale vybrala si sama.Nicméně spousta holek hazarduje se svým zdravím. :-( Musel to být pro něho pořádný šok.

4 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 27. ledna 2014 v 9:39 | Reagovat

[2]: No to je právě to, když oni by se měli koukat na šaty, ne snažit se prohlédnout až pod šaty, takže fakt sexy holka by sice přitáhla pozornost, ale ne nejžádanějším směrem.

5 Terrie. Terrie. | Web | 27. ledna 2014 v 10:33 | Reagovat

Je smutné, jak se všechno točí pořád dokola kolem toho "vychrtlého kultu", kolika holkám už to vzalo zdravý rozum, kolik jich to stálo život. A i přes otevřené protesty se s tím pořád nic nedělá, nic se nemění ... no jo, to bude běh na dlouhou trať.
Silný, smutný příběh ... :/

6 dalekousebe dalekousebe | 27. ledna 2014 v 10:36 | Reagovat

Tak to je pěkně vostré, ale vzhledem k tomu, že jsem k tomuto světu také kdysi přičichla, bylo mi to jasné už v půlce článku. Myslím si, že toto by se mělo psát na titulcích časopisů a ne samé návody na hubnutí ve smyslu "nejíst"!

7 Margareth Margareth | Web | 27. ledna 2014 v 11:38 | Reagovat

Takových příběhů bych řekla, že s touto dobou přibývá. Já sama jsem chodila s úspěšným sportovcem, který mi na rok odletěl do Ameriky dělat kariéru, vrátil se, odjel znovu... Dnes se všichni honí za penězi, kariérou, ale až když "je pozdě", uvědomí si, co je skutečně důležité. Módní branže je jedna z nejhorších svinstev a tohle je toho příkladem. Doufám, že tvůj kamarád se brzy dočká "šťastného závěru", který by mohl dokončit tento příběh.

8 Laman Laman | 27. ledna 2014 v 13:29 | Reagovat

a je to pravda nebo fikce? já bych řekl fikce, ale není to jasné.

už delší dobu přemýšlím o ideálu krásy a o tom, že některé jeho aspekty nedávají vůbec smysl. nepřiměřená štíhlost je jeden příklad, ale moc nerozumím třeba ani nošení podpatků

9 Terka Terka | Web | 27. ledna 2014 v 13:47 | Reagovat

To je hodně silný příběh. Stejně jako Laman přemýšlím, zda je to pravda nebo fikce. Pokud fikce, potom smekám před tím, jak realisticky je to napsané! Člověka to vede k zamyšlení, jestli má takový způsob života vůbec cenu...

10 christiiinka christiiinka | Web | 27. ledna 2014 v 19:06 | Reagovat

[8]: Podpatky jsou něco jiného. Malé holky s nimi nejsou tak malé a dobré podpatky dělají dělší a pěknější nohy. Ale nic se nemá přehánět :). Příběh je fakt silný, chudák kamarád.

11 zpravar zpravar | Web | 28. ledna 2014 v 12:08 | Reagovat

[2]:: Zábava se zvrhne v posedlost, koníček v každodenní život a pak to jde ráz naráz... Záleží pak hodně na rodině a přátelích, jaké člověk má :)
[4]:: Ono v modelingu jde hlavně o prezentaci těch šatů - aby se prodaly. A když ženy vidí "krásné" štíhlé jiné ženy v tom oblečení, automaticky po tom zatouží, protože chtějí být jako ony... Asi je to hlavně o psychologii...
[6]:: V podstatě to je určitý způsob, jak těmito příběhy (byť smyšlenými) holky od modelingu odradit. Ale ruku na srdce - kdo z nás by nechtěl, aby za něj vydělávalo jeho tělo a sám pro to jinak nemusel "nic" dělat?
[7]:: Správně jsi zmínila, že se nemusí jednat jenom o modelky, co se vztahů na dálku týče :) Přesně to jsem chtěl do příběhu zakomponovat - odloučenou lásku a silný vysněný příběh, po kterém "všechny" holky touží.
[8]:: Ideál krásy (čistě vizuální) má každý samozřejmě jiný... Mě osobně se třeba štíhlé holky líbí - tedy že je svým pohledem upřednostňuji před těmi ostatními. Možná proto jsem stále sám...
[9]:: Možná, že kdyby cestovali spolu, bylo by to o něco snažší, pak záleží hodně o toleranci a přemýšlení do budoucna, co bude, až "modelka" nebude, protože se asi stáří nedá stavět na něčem, co je jen dočasné. No ale na druhou stranu, pokud by si dokázali ušetřit a žít skromně... Ale kdo to dnes umí, že? :/
[10]:: Já podpadky beru jako součást módy - stejně tak jako legíny, sukně, mašle do vlasů nebo spletené copy. Jasně, že podpadky nejsou pro člověka přirozené, ale narovinu - každý děláme nebo nosíme něco, co je pro nás nepřirozené (např. nikdo z nás nenosí zdravotní boty...)
Pokud je holka schopna ničit své tělo, je to její věc. Ale jak už jsem psal na začátku - pokud má člověk dobré rodinné zázemí a dobré přátele, ve světě se nikdy neztratí :)

12 Laman Laman | 28. ledna 2014 v 14:32 | Reagovat

mně šlo o to, odkud se bere, co je hezké a co ne.

část z ideálu krásy jsou ukazatele, které vypovídají o něčem objektivně žádoucím a historicky se nemění. čistá kůže a lesklé vlasy ukazují dobrý zdravotní stav, souměrnost rysů dobrou genetickou informaci, postava fyzickou kondici, u žen prsa a boky značí plodnost (spíš historicky), atd.

část ukazuje na to, co člověk dělá a jaké má postavení. to se v průběhu času mění. dříve byla více ceněná světlá pleť, protože to značilo, že člověk nemusí pracovat venku na slunci. dnes je to naopak opálení, protože člověk má čas ven jít. ve staré Číně to byly např. dlouhé nehty, protože ukazovaly, že člověk nemusí pracovat rukama.

ale část podléhá módě a nenašel jsem pro ni zdůvodnění - Mayům se líbily protáhlé lebky a byli kvůli nim ochotní dětem stahovat hlavy mezi dvě prkénka. v Číně se u žen cenila co nejmenší chodidla, takže holčičkám se obvazovaly a stahovaly nohy. u nás se dnes líbí třeba ty boty na podpatku a holení tělesného ochlupení, kde obojí spíš stojí námahu a nepohodlí, než by to nějak škodilo, ale stejně mi to nedává smysl.

možná je to právě v tom, co je člověk ochoten podstoupit, aby na sebe v davu upozornil. investované úsilí jako hodnota sama o sobě.

13 zRzQa zRzQa | Web | 28. ledna 2014 v 21:59 | Reagovat

Skvělý příběh!

14 gms gms | Web | 29. ledna 2014 v 19:02 | Reagovat

[12]: Ono asi půjde o hodně individuální hodnotu "krásy". Každý ji vnímá jinak, ať už podle vychování (kultura, prostředí, systém vychování nebo vzdělání), nebo vlastních zkušeností... Těch aspektů je hodně a pokud bychom začali hovořit o "ideálu krásy", můžeme jej zjistit pouze statistickým výpočtem, nikoliv jako holý fakt :)

[13]: Děkuji :)

15 sam. sam. | 30. ledna 2014 v 12:59 | Reagovat

Svět je šílený... Všimnite si, že v pornu modelky nevystupují, na takové prno by se asi nikdo nedíval!

16 Zuzka Zuzka | E-mail | Web | 30. ledna 2014 v 13:00 | Reagovat

Achjo, hrozně mě to mrzí.
Musí to být příšerné, takhle přijít o lásku. Je neuvěřitelné, co se sebou teďka holky udělají, jen aby byly "krásné" :(

17 royalcreation royalcreation | Web | 30. ledna 2014 v 13:28 | Reagovat

Až do konca som mala zatajený dych, že ako sa to vlastne skončí...a skončilo sa to - smutne, no zároveň to malo peknú myšlienku... Ľudia by mali prestať dávať kariéru na prvé miesto. Je síce úžasné, keď niekto v živote dostane takú príležitosť, no byť kvôli tomu odlúčený od milovanej osoby? ...to proste nejde. Naozaj už máme prevrátené priority. Kariéra nie je všetko :-|
Ja si neviem predstaviť že človek, ktorého nadovšetko milujem tu v jednom momente...nebude

18 Michelle Michelle | Web | 30. ledna 2014 v 13:43 | Reagovat

Je neuvěřitelné co všechno mladé holky dokážou udělat jen proto, aby předváděly oblečení a fotily se. Dřív jsem o tom taky snila a uvažovala ale neměla jsem sílu odepírat si to, co mám ráda a všechno jen tak zahodit.

19 Scrat Scrat | E-mail | Web | 30. ledna 2014 v 14:03 | Reagovat

To je smutné, vážně ho lituju... :-(

20 Petrav Petrav | E-mail | Web | 30. ledna 2014 v 14:18 | Reagovat

Páni, začátky má tento příběh opravdu krásné - šťastný pár, láska "až za hrob...".
Je taková škoda, že se ta dívka dala na modeling - bývala by nemusela ani zemřít a třeba by žila šťastný život...
Modelkám nezávidím, ráda sice cestuji, obzvlášť když si tím i vydělávám, ale opustit svoji zem na déle než je měsíc bych asi nevydržela - a to odloučení od rodiny! Vsadím se, že sama s tím také prblém měla...
Chudák Patrik (nebo jak jsi to psal), určitě ho to moc zasáhlo... :-(.

21 Peťul Peťul | Web | 30. ledna 2014 v 15:42 | Reagovat

Přečetla jsem to úplně celé a je to úplně neskutečný příběh! Na začátku příběhu jsem vůbec nevěřila, že by ta slečna mohla umřít.. Chudák tvůj kamarád, ale věřím, že se vzchopí a půjde dál :)

22 Bára Bára | Web | 30. ledna 2014 v 16:02 | Reagovat

Dojemný příběh, s modelkama je to hold těžký no :D

23 mJ mJ | Web | 30. ledna 2014 v 16:09 | Reagovat

... :( nemám slov

24 Lucie Strnadová Lucie Strnadová | Web | 30. ledna 2014 v 16:32 | Reagovat

smutní příběh..já bych tedy nechtěla být modelkou..budu raději svá...ona a on si to nezasloužili.. :-(
Takoví konec rozhodně ne... :-(

25 LilyAnna LilyAnna | E-mail | 30. ledna 2014 v 16:47 | Reagovat

většinou nevydržím u povídek, ale tuhle jsem vzala až do konce :(, smutné že je podle skutečné udalosti :(

26 DominiCa-dominicaland.blog.cz DominiCa-dominicaland.blog.cz | Web | 30. ledna 2014 v 16:50 | Reagovat

To je teda smutné. Myslela som si, že si nájde niekoho iného. Určite nie, že zomrie. Čo ale je ešte smutnejšie je to, že veľa modeliek je podvyživených a ktovie, koľko ich ešte práve preto zomrie. Bola skutočne veľká rana osudu. Dúfam, že sa mu z toho podarí dostať. Aj keď na to určite nikdy nezabudne.

27 Kariol Kariol | E-mail | Web | 30. ledna 2014 v 17:23 | Reagovat

Je to opravdu smutné, když se někdo takhle zaobírá svou váhou, takhle si ničí zdraví - pro úspěch, pro něco jiného. Mám nejlepší kamarádku, která je anorektička. Já jsem zase spíš taková buclatá. Obě to máme ze stresu, ale každá to řešíme jinak. Bohužel, i když nevypadám jako královna krásy, ona téměř umírá... :-( :-x

28 Terez Terez | Web | 30. ledna 2014 v 18:06 | Reagovat

:'( to je smutné,dojemné,.. Chudák ten kluk,život je někdy nespravedlivý.

29 Magdaléna Magdaléna | Web | 30. ledna 2014 v 18:12 | Reagovat

Skoro jako pohádka se špatným koncem... Dva citliví lidé, co se měli tak rádi, až....

30 z-deniku-prostitutky z-deniku-prostitutky | Web | 30. ledna 2014 v 18:13 | Reagovat

Krásný i když velmi smutný příběh,  je brozné kam až nsou slečny ochotné zajít :(

31 shariony shariony | E-mail | Web | 30. ledna 2014 v 18:19 | Reagovat

Tak tohle mě málem rozbrečelo... Chudák holka. Ale je zvláštní, že si aspoň přes internet něco o ní nezjistil dřív, nenapsal e-mail a tak..

32 eazi eazi | Web | 30. ledna 2014 v 18:25 | Reagovat

Patrik dopil sklenici a rozbrečel se jako malé dítě.→ a já se rozbrečela s ním... je to nádherně napsané, ale příběh je to šílený... :-(

33 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 30. ledna 2014 v 19:10 | Reagovat

A právě proto se nechci stát modelkou, i když mě na to přemlouvá pár lidí... To cestování je fajn, ale omezovat jídlo a dřít jako kůň, to ne....

34 Hayley Hayley | Web | 30. ledna 2014 v 19:16 | Reagovat

Moc hezky napsáno.
Mrzí mě ta bolest za toho kluka, přijít o milovanou osobu je asi to nejhorší co člověk v životě může zažít. Opravdu mu to nezávidím.

Každopádně ještě jednou chválím styl psaní. Nikdy jsem neuměla tak dobře podat to co jsem chtěla vyjádřit a tobě se to myslím podařilo.... :)

35 Lawiane Lawiane | Web | 30. ledna 2014 v 19:39 | Reagovat

Nikde ve článku není napsáno, jestli je to pravdivé nebo ne. Pokud ne, je to dobře  a poutavě rozvinutý příběh, pokud to pravda je, tak mě děsí, jak se realita může podobat těm smutným povídkám.

36 NiKi NiKi | E-mail | Web | 30. ledna 2014 v 19:42 | Reagovat

Velice poutavý příběh také jsem čekala něco jiného jako jinou smrt :( doufám že se toto nestalo ale já myslím že ano :(

37 Viallen Viallen | Web | 30. ledna 2014 v 20:11 | Reagovat

[35]: O tom mi hovor...Mne to úplne vyrazilo dych. Do poslednej chvíle som len čakala, že si našla niekoho iného, ale toto! Ak je to pravda, neviem si ani len predstaviť, čo musel Patrik prežívať...

38 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 30. ledna 2014 v 21:03 | Reagovat

Myslím, že smrt může potkat kohokoliv a že modelky nějak rizikovější skupinou obyvatelstva nejsou, tedy... když to pojmeme obecně.
No, poutavě se to četlo, to musím uznat, ale na Boha bych se kvůli tomu nezlobila ani se neodvracela od víry (tedy pokud Patrik je věřící).
Ohledně té dotyčné slečny- člověk si má umět říct dost, to platí při každém povolání a ona to prostě nezvládla. Toť jediné, co mohu říci.

39 Laman Laman | 30. ledna 2014 v 21:17 | Reagovat

páni, odkud se nabralo tolik dojatých čtenářek? myslím, že zprávař u ženského publika mimořádně zabodoval.

možná by se vám taky líbil moc dobrý - romantický a smutný - korejský film Moment to Remember, který jsem nedávno viděl. dá se o něm dočíst na ČSFD a ke stažení je i na uložtu

40 Elion Elion | Web | 30. ledna 2014 v 21:22 | Reagovat

Je to dost smutný příběh, až mě to trošku děsí, protože ten sen ,,být modelkou" mě z části pohltil. Každopádně si myslím, že se mu tím muselo dost ulevit, ale upřímně je mi ho líto:(

41 Alice Alice | Web | 30. ledna 2014 v 21:33 | Reagovat

Tak tenhle příběh člověk aspoň na chvíli zastaví a nechá ho přemýšlet..
Je to tak napsané,že člověk chce číst dál a s překvapujícím koncem kde jsem čekala,že slečna si našla jiného nebo podobně.Ona zemřela..

42 ASIM ASIM | Web | 30. ledna 2014 v 21:59 | Reagovat

Páni, hodně procítěný článek. Totálně mě pohltil, moc krásně napsaný.
Krásné, opravdu :-)

43 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 31. ledna 2014 v 3:53 | Reagovat

Velice smutné a krásně napsané, tak to bohužel je. Za všechno se platí a čím je člověk úspěšnější, tím musí víc dřít. Být modelkou není žádná legrace. :-|

44 Tanhaya/Fanynka witch Tanhaya/Fanynka witch | Web | 31. ledna 2014 v 8:36 | Reagovat

Hezky napsané ale smutné!Modelky si občas neuvědomují že anorexie je nemoc a že oni brzo budou její obětí!Stejně nezávidím tvému kámošovi že něco takového prožil.Respektive musela to být nádherná láska a zřejmě plná citů atd. ale ten konec je smutný.Za slávu se OBČAS musí platit.Smutné opravdu .Teď jde o to prožil bys to znova kdybys věděl jak to dopadne a nemohl to ovlivnit a nebo bys ji nechal ve fitku a odešel?Toť otázka.

45 Terka Terka | Web | 3. února 2014 v 15:11 | Reagovat

[11]: Měla jsem na mysli přímo ten život modelky. Na jednu stranu cestuje, všichni ji mají za dokonalou a ona je určitě šťastná, ale na straně druhé je za tím spousta odpirani, nejen jídla, ale i té lásky... Každopádně myslím, že zkusit to mohli, třeba by to vydrželo a jak říkáš ty, třeba by něco ušetřit dokazali.

46 Date tree Date tree | E-mail | Web | 3. února 2014 v 20:51 | Reagovat

Ideálem krásy dnes není oplácaná Venuše, nýbrž holka, která už ani není holkou a z pod kůže jí lezou žebra. Už raději zemřít na obezitu, aspoň jsme se za život pořádně najedli...
Příběh je to krásný, dojemný, reálný...

47 asanita asanita | Web | 9. února 2014 v 14:59 | Reagovat

Skvělý příběh,moc se mi líbil.Tady je vidět kam až dokáže dívka kvůli kariéře zajít.Nedokážu si představit,jak to měl tenkrát tvůj kamarád těžké.
Celý tvůj blog je všeobecně skvělý.Dál budu se zájmem číst tvoje články a už se moc se těším na další příběh.

48 mrsstyles69 mrsstyles69 | Web | 10. února 2014 v 11:05 | Reagovat

Nádherný příbeh! Moc se mi líbil...
Velice dojemné...Krásně píšeš!

49 gms gms | Web | 15. února 2014 v 20:45 | Reagovat

[15]: Noo, porno je další věc, ale tam hraje hodně vkus diváka...

[16]: Ale naštěstí tyto následky nejsou tak časté :)

[17]: Leckdy člověk ani neví co má, dokud to neztratí :(

[18]: Přesně tak! Vždyť život by neměl být o odpírání, ale o tom, si jej užít :)

[20]: Záleží na povaze no... někteří by nejraději byli stále doma, jiní občas cestovali a další by se zase nejraději nikdy nevrátil...

[21]: Vše špatné a smuté jednou pomine a přijdou nové zážitky, další a veselé :)

[24]: Ono ani nejde o to nebýt modelkou, ale o tu povahu - znát své hranice a vážit si zdraví :) a přátel samozřejmě

[26]: Každá takováto událost člověka poznamená na celý život... Pak je jen na něm, jak se s tim vyrovná.

[27]: A co ještě větší bohužel - že se o ní uričtě kluci víc zajímají než o ostatní. I když to třeba veřejně nepřiznají.

[29]: až... za hrob? Kariéra až za hrob.

[31]: I kdyby zjišťval, nemohl vědět, kam až to zajde. To je největší problém, že nikdy nevíme, kam až je ten druhý schopen zajít.

[32]: Děkuji, občas jsem i já měl při psaní vodové oči :)

[33]: Jedna věc je být modelkou, jiná věc je cítit se skvěle. V příbehu ale došlo k obojímu - modelka se cítila skvěle = nejhorší kombinace, která může vést k vlastní zkáze.

[34]: Děkuji, občas se v psaní zarazím a přemýšlím, jak nejlépe to vystihnout. Pak se ten článek píše třeba i čtyři hodiny...

[38]: Ne každý zná své hranice. Bohužel.

[39]: Spíš tím, že článek byl na titulce blogu... :D

[40]: Netvrdím, že být modelkou = anorexie a smrt. Ale jde o to si uvědomit své hranice a možnosti a vědět, kam až můžeme se svým jednáním dojít.

[41]: Život je někdy hold nevyzpytatelný...

[42]: Děkuji :)

[43]: Každé povolání má svá úskalí. Své klady a zápory. Je jen na nás, co z toho upřednostníme a co si zvolíme :)

[44]: To je právě to, co člověk nikdy neovlivní - čas. Nemůže vědět co přijde. Možná, že kdybyto věděl, stejně by s ní chodil a udělal by víc proto, aby se to nestalo, našel by jí jiný koníček a možná by ještě byli spolu. BOhužel, do budoucnosti nevidíme.

[46]: Ono záleží na vkusu. Mému kamarádovi se třeba baculky líbí, ale mě tedy ne. Někdy se až divím, jakých rozdílných názorů na krásu může existovat...

[47]: Děkuji, brzy budou další příběhy, myslím, že je na co se těšit! :)

[48]: Děkuji :)

Všem děkuji za komentáře a omlouvám se za takovou "pozdní" reakci, ale dřív to opravdu nešlo. Na závěr mohu říci, že toto rozhodně není poslední příběh a brzy přibudou další :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
-