PnP: Ukradená naděje (1)

17. února 2014 v 8:00 | gms |  Story
Krásný den všem. Rozhodl jsem se pro takový malý pokusný projekt, který mám v hlavě už nějaký ten pátek. Jde o projekt s názvem "Příběh na Pokračování", nebo chcete-li "Příběh na Přání". Proto zkratka PnP. O co se jedná:

Jedná se o příběh s názvem "Ukradená naděje", na kterém máte podíl hlavě vy - čtenáři. Bude jen na vás, jak se rozhodnete, jak bude příběh pokračovat. Vaše rozhodnutí a hlasování ovlivní osudy našeho hlavního hrdiny Honzy a všechny následné události, které teprve mají přijít. Budou smutné? Budou veselé, vtipné, strašidelné, nebo bláznivé? Vše je na vás!

Rozhodujte vždy od pondělí (vydání části příběhu v 8:00) do pátku. V sobotu, nebo neděli bude napsaná další část podle toho, pro jakou možnost bude více hlasů. Do komentářů můžete napsat dalš nápady, co by se mohlo stát, nebo o čem byste se rádi dozvěděli více. A podle hlasování a komentářů bude v pondělí vydána daší část příběhu.

A proč už je daný název? Nenechte se zmást! Dá se vykládat mnoha způsoby a hodě souvisí s tím, jak vše dopadne a skončí. Jenže - kdy to bude, záleží opět jen na vás a na tom, jak bude tanto projekt úspěšný.

Takže pozor - začínáme :)



Část 1. Zmrzlina ze zestávky

Stála na zastávce a čekala. Shodou okolností můj cíl cesty byl právě tam. Už z dálky bylo vidět, jak drkotá zuby a mrzne. Ruce v kapsách, na hlavě naraženého pleteného kulicha s bambulí a krk obtočený pestrou červenou šálou. Její černý kabát se dmul tak, že bylo evidentní, že skrývá minimálně jeden huňatý svetr. A pořád se klepala a nervozně pootáčela tělem ze strany na stranu.

To už jsem ale dorazil k zastávce a studoval, za jak dlouho to má přijet. Deset minut. S námi čekalo ještě pár lidí a vedle zastávky kuřák, který měl evidentně zmrzlé prsty z toho, jak musel držet cígo. Přes noc napadlo docela dost sněhu. Na silnicích byla pěkná uježděná vrstva a děti se před nedalekou školou koukovaly.

"Pěkná zima co?" vyhrklo mi z úst, jen tak, ledabyle, když jsem si stoupl vedle ní. Celým trupem se na mě otočila, jakoby nemohla kvůli té šále hýbat hlavou a já cítil, jak mnou projel skenner jejich hnědých očí. Nebyla moc výřečná. Se slovy "hm" se otočila zpátky a zase čekala, jakoby se nic nestalo.

Po několika okamžicích se vedle mě ozval drkotavý hlas: "Ale děsná." Koukl jsem se na ní, ale ona stále upřeně vyhlížela autobus, který tu měl každou chvíli být. "Kvůli tomu sněhu asi přijede později." Ani nevím, proč jsem to řekl. Asi jsem chtěl nějak nenápadně pokračovat v konverzaci a nic hloupějšího mě v tu chvíli nenapadlo. "Tak to je super no." odvětila. "Pospícháte?" snažil jsem se vytáhnout další informace z té zmrzliny vedle mě. Už jsem takový - zvědavý. Možná to některé lidi štve, když se stále na něco ptám a vyzvídám. Ale zkrátka si nemohu pomoct.
"Nepospíchám, ale už bych raději seděla v teple."

Přemýšlel jsem, co jí na to odpovědět. Koutkem oka jsem si všiml, že kuřák nás nenápadně pozoroval a když típl cígo pomalu se blížil k nám.


Pokračování příště?

Hlasujte v anketě pro tyto možnosti:
  • Možnost 1: Kuřák bude mít nějaký vztah s dotyčnou slečnou. (Napětí)
  • Možnost 2: Honza pozve neznámou na něco teplého pro zahřátí. (Romantika)
  • Možnost 3: Neznámá selčna najednou upadne k zemi. (Drama)
Do komentářů můžete psát své tipy, co by se v pokračování mohlo objevit. Primárně se ale pokračování bude řídit podle výsledku ankety.


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
-