Sukničkář?

13. října 2014 v 8:00 | Zprávař |  Z osobního života
http://dc617.4shared.com/img/m1hF5uFY/s3/139bfa59318/vetor-johnny-bravo-vetorizado-.jpgDnes to bude taková úvaha u mě. Díky tomu, že jsem se konečně smířil s definitivní ztrátou (asi po roce a půl) poslední kamarádky, partnerky a vůbec člověka, kterému jsem byl poprvé v životě opravdu nejblíž, jsem se asi změnil. Ale jde o to, jestli k dobrému, nebo špatnému. Jak se řiká - každá mince má svůj rub a líc. Odhodil jsem stud, smutek a žal ze samoty a začal se víc zajímat o své okolí, respektivě o holky ve svém okolí.


Jsem ve znamení střelce. Takže buď jsem střelený, nebo střílím na cíl. Asi bych řekl, že od každého trochu. Začalo to u internetových seznamek, konkrétně na Badoo. Má i fajn aplikaci pro Windows Phone, takže svělý přehledný nástroj pro vyhledávání potencionálních protějšků. Dal jsem si týdenní challenge - každý den napíšu minimálně jedné holce z mého okolí. Něco, cokoliv. Ahoj, ahoj, pokecáme? Ahoj, vypadáš jako fajn holka, dáme řeč?, atd... Nic závratného, egoistického, podlézavého, oplzlého ani nechutného. Z deseti holek odpověděla jedna, že se omlouvá, ale že je tady na síti jen pro přátele. Mimochodem, všechny oslovené si zprávu přečetly. Řekl jsem si, tak fajn, asi nejsem úplně nejhezčí, nemám fotku jako Johnny Bravo, nebo se jen bojí, abych nebyl nějakej úchyl. Takže tudy cesta nevede.
Pak jsem si řekl - a co staří známí? Zalovil jsem v přátelích na facebooku a napsal pár (dvoum) holkám, které se mi kdysi na základce fakt líbily. Jsou stále nezadané ale bydlí v Praze, trochu z ruky, ale na víkendy jezdí přeci domů. Prý se někdy určitě domluvíme, že se uvidíme a vyrazíme třeba na kolo, nebo jen tak pokecat. No, tohle bude muset asi ještě počkat...

Takže zbývá jediné, jít fakt do sebe a socializovat se v realitě - být u objektu co možná nejčastěji (budovat kamarádství a z toho pak třeba vztah). V práci znám jednu kamarádku, je pěkná a nezadaná. Tak jsem se jeden čas snažil. Když měla náhodou cestu kolem, nebo někam šla, tak jsem se vždycky vtírnul (samozřejmě ne bezdůvodně, aby mi práce nestála a předem jsme se domluvili, že půjdem spolu - souhlasila). Vždycky souhlasila a bylo to v pohodě. Kecali jsme a celkem to šlo. Jelikož plánuji začít cvičit kardio, chtěl bych začít běhat. A protože i ona chodí běhat, chtěl jsem se připojit. Nechtěla. Pak třeba do kina a to mi jasně dala najevo, že dál to nechce nechat zajít. Tak jsem ji nechal plavat.

Další kočička byla praktikantka u nás. Je to fajn kámoška, několikrát jsme spolu šli na oběd a docela dobře pokecali. Když jsem si ji přidal na facebook, zjistil jsem, že je šťastně zadaná. Nikomu nechci lézt do zelí, takže tahle možnost také padla.

A pak tu je jedna extra. Jsme kamarádi, vídáme se a čím častěji se vídáme, tím mám větší pocit, že je mi s ní dobře. I když jenom sedíme vedle sebe v autě a jedeme do sousedního města za naší společnou kamarádkou, tak jsem rád, že mohu být s ní. Když se koukáme na film, jsem rád, že se dívá se mnou. Na druhou stranu, mnoho spoječného toho nemáme. Snad je to, že se oba snažíme dělat něco pro své tělo. Ale to asi v poslední době každý (všimli jste si toho trendu?) Ale i přesto, že máme každý rád něco jiného, i přesto, že je kuřačka, je mi s ní prostě dobře. Celý týden se těším, až ji uvidím (jestli ji uvidím). Je to typická "Party girl" (ale ne ta, která by šla s každym), ale narozdíl od všech ostatních, se kterými jsem se setkal, má svoje názory (někdy celkem překvapující), vlastní vkus, a hlavně má moc ráda svoji rodinu - rodiče i mladšího sourozence. Známe se už přes dva roky a nějak mi prostě přirostla k srdci. Jak to bude dál, nevím. Zkoušel jsem ji několikrát naznačit, že jsem v její přítomnosti rád, ale nevím, jestli si toho všimla. Nedávno jsme se spolu dívali u nás doma na film a pak jeli do hospody (taková menší diskotéka, ale spíš hospoda) kdy byli její kamarádi. Ani nevím, proč jsem souhlasil, že pojedu, ale nabídla mi to sama. Jelikož tam ale bylo mrtvo, odešel jsem dřív - prostě mě to přestalo bavit, což jsem neměl dělat, protože pak prý jeli do sousedního města na diskotéku, kde propařili zbytek noci. Jindy jsme měli jít do kina, ale to padlo (jsme zase u toho kina...), ale posledně jsme jeli za tou naši společnou kamarádkou, já si půjčil auto a vezli jsme se. Trochu jsem si připadal, jako bychom byli už pár, který jede navštívit své přátelé... Moc zajímavá představa. Další věcí je, že je opravdu moc pěkná a proto mám o ní občas strach, jestli třeba dorazila domu v pořádku. Udělal jsem blbost, že jsem tehdy odešel dřív a nezůstal, protože pak jsem si vyčítal, že jsem ji nechal "samotnou". A známe naše město po setmění... Snad na tom neni nic špatného, že mám o ni někdy strach, ale zase vím, že ona by si uměla poradit.

Juj, to jsem se trochu rozepsal :D Každopádně pokud všechny výše zmíněné "cíle", které jsem vyzkoušel během posledního měsíce, dáme dohromady, nějakému neznalému pozorovateli by se mohlo zdát, že jsem sukničkář - "každý den s jinou holkou" a že jsem typický nevěrník. Ale v podstatě ne, protože zatím nikoho nemám. A pokud bych přeci jen někoho měl, neměl bych důvod hledat jinde.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 13. října 2014 v 11:01 | Reagovat

Klid :) A k těm seznamkám.... Jsem tam, protože tam mám přátele na internetový pokec, ale když jsem zadaná, tak cizím neodepisuju, takže to neber moc zle. Kdybys byl z Brna a chtěl začít běhat, nebudu se bránit - nemam se k tomu začít :D

2 Šárka Šárka | Web | 13. října 2014 v 13:42 | Reagovat

Nepřijde mi na tom nic "sukničkářského" :) Snažit se o holku nebo víc holek, když to se předchozími nevyšlo - na tom přece není nic špatného :)
Jediné, co já mohu říct je "NENAZNAČUJ, ale jednej". Mě když přítel řekne, že mi něco naznačoval, tak z něho doslova kvetu, protože naznačování nesnáším, proč nejít přímo k věci? Proč neřekne co chce a co má na srdci? Navíc u naznačování je velká šance, že to protistrana pochopí jinak, než je naznačováno... Třeba si holka říká "Ty jo dva roky se kamarádíme a on pořád nic, asi je gay, škoda" 8-) To ber s nadsázkou ;-) a jednej, určitě to vyjde, řekni jí to na přímo, že bys rád vaše kamarádství posunul dál :-)

3 m. m. | Web | 13. října 2014 v 16:13 | Reagovat

Neznám tě osobně, takže nemůžu posoudit všechny důvody, proč se ti třeba u slečen tak nedaří. Ale jeden mě napadl z tvého psaní - ono je totiž docela dost cítit, když je kluk/chlap zoufalý a fakt se snaží někoho k sobě najít. I my holky se totiž lekáme toho, když na to jde někdo moc rychle a už od prvního rande přemýšlí, jestli to bude nebo nebude mít budoucnost a co bude dál. Jasně, člověk nechce být úplně sám a já to chápu. Ale myslím, že by se ti mohlo dařit líp, kdybyses přiměl na hledání partnerky či spřízněné duše vůbec nemyslet a místo toho se rozhodl třeba příštích pět měsíců věnovat naprosto a jen sobě. Pracuj na sobě v jakémkoli oboru, běhej (k tomu přeci partnera nepotřebuješ), v něčem se dokonaluj, najdi si nějaký kurz, vycestuj, prostě se zaměř čistě na sebe a makej. Než se naděješ, budeš pro své okolí mnohem přitažlivější, protože budeš opravdu nenucený, bude z tebe cítit, že jak dopadne rande, pro tebe není prvořadé, a budeš mít i nová témata. Myslím, že ať vypadáš jakkoli, to, že na sobě makáš a někam se posunuješ, je neuvěřitelně sexy už samo o sobě. Obzvlášť v českém prostředí, kde si většina lidí libuje v prokrastinaci, v "já bych strašně rád cvičil, ale...", ve stěžování si na to či ono a podobně. Ber to jako tip :)

4 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 13. října 2014 v 22:42 | Reagovat

Takže je jedno jaká, hlavně že nějaká...?:)

5 Egoped Egoped | E-mail | Web | 14. října 2014 v 15:30 | Reagovat

Vystřiihnu si kousek tvýho textu: "každý den napíšu minimálně jedné holce z mého okolí. Něco, cokoliv. Ahoj, ahoj, pokecáme? Ahoj, vypadáš jako fajn holka, dáme řeč?, atd... Nic závratného, egoistického, podlézavého, oplzlého ani nechutného. Z deseti holek odpověděla jedna, že se omlouvá, ale že je tady na síti jen pro přátele. Mimochodem, všechny oslovené si zprávu přečetly. "

Chceš prozradit tajemství, proč ti 90% neodepsalo, přestože si tu zprávu přečetlo? Protože těhle "vzkazů" jim chodí spousty a jsou tak fádní a prázdné, že je lepší to rovnou smazat než na to jakkoliv odpovídat :) Pardon za upřímnost.

Jsme zase u toho odlišení se. Chceš trochu víc zaujmout? Máš jenom jeden vzkaz, aby tu holku přesvědčil, aby si minimálně roklikla tvůj profil, když už nic. A ty napíšeš "ahoj, pokecáme?"? Zkus se nad tím zamyslet :) Nevěřím, že je tam limit max 20 znaků.. Nevím, jak to vypadá zrovna na Badoo, ale u většiny profilových serverů je možnost o sobě něco napsat. A právě na něco, co na sebe holka veřejně práskla, bys měl naroubovat ten tvůj vzkaz.

6 zpravar zpravar | Web | 19. října 2014 v 15:10 | Reagovat

[1]: Brno je ode mne cca 250km...

[2]: Jadnat. To je přesně ono. Já sám mám rád upřímnost a mluvení k věci a jasně daná fakta. Ale někdy prostě sám nemohu takhle jednat. Proč, to sám nevim. Jestli se bojim, nebo mám strach z odmítnutí... Přitom by mi jasná odpověď akorád pomohla.

[3]: Tak nějak si myslím to samé. Zoufalce nikdo nechce, ani já bych nechtěl někoho v takové situaci, jako jsem já... Hele a možná to bude ten problém. Zaměřím se teď sám na sebe a uvidíme :)

[4]: To zas ne, ale pokud porovnám své nároky na střední a nyní, tak jsem hodně upustil. Nechtěl jsem, aby to vyznělo tak, že půjdu s každou, to opravdu ne :)

[5]: V pořádku, upřímnost je mi milejší, než nějaké okecávačky kolem. Mám kamarádku, která je jadna z těch, kterým chodí takové zprávy skoro denně. A samozřejmě neodpovídá. No, trochu trapný, když si teď uvědomím, že jsem jednim z nich... No ale zkusil jsem to, a o to šlo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
-