Toulky ulicí

19. ledna 2015 v 8:00 | Zprávař |  Z osobního života
Aby můj život nezačal být stereotypní, rozhodl jsem se opět něco změnit. Do mého každodenního režimu jsem přidal procházky kolem našeho baráku. Nejsou nějak dlouhé, 30 minut akorát. Je to dobré na vyčištění myšlenek a hlavy vůbec, když se člověk jen tak plouží po chodníku a přemítá o různých věcech. Původní problém byl v tom, že jsem v podstatě od rána do večera v práci u počítače. Když jsem pak přišel domu, neměl jsem na nic chuť, ani náladu, tak jsem jen ležel, dokud nezačali na coolu Simpsoni. No a tohle ležení jsem vyměnil za procházky.


V uších mi přitom zní písnička "Chodím ulicí" od Jana Kalouska. I když text je možná trochu o jiném chození, doprovází mě na těchto výletech. Mám to také aspoň jako nějaký jiný pohyb, než ten, který dělám po Simpsonech, kdy jdu posilovat. Pak se juknu na film (pokud nějaký dávají) a nakonec jdu spát.

Potkávám zajímavé lidi. Někteří spěchají, jiní sedí na zastávce a čekají. Někteří se usmívají, jiní mračí. Děti křičí a dospělí jen sledují dění kolem nich. Auta projíždějí, na přechodech nezastavují. Psi se venku perou, hrají, kakají do trávy. Támhle pani má na jízdích řádech nalepený nos - asi si zapomněla brýle. Hele, to je kočka v červeném kabátku na té zastávce... Kde jsem ji už jenom viděl? Partička cikánů na sebe tamhle křičí z okna a házejí klíče, které dopadají těsně vedle kanálu. Pár nadávek a je zase ticho. Semafor tiše tiká a ukazuje přednost, zelená, oranžová, červená. Vše pozoruji z povzdálí a jsem rád, že nejsem doma, kde se nic neděje.

Někdo tvrdí, že přemýšlení bolí. Mě nebolí, mě to jen zatěžuje. A možná že i zbytečně. Je toho hodně.

Přemýšlím nad prací, co jsem dneska udělal dobře a co jsem naopak pokazil. Co mě zítra čeká a na co se mám těšit.

Přemýšlím, jestli si mám nechat ještě víc narůst vlasy, protože se mi příšerně kroutí a vypadá to komicky.

Přemýšlím, proč se bejvalka dala do vztahu s cikánem.

Přemýšlím, jak ještě vylepšit Honzu (můj chatbot - simuluje člověka tím, že se s ním dá pomocí psaného textu komunikovat).

Přemýšlím nad tím, jak to dopadne s maturákem, na který jde kámoš se svou kamarádkou - řekl jsem, že jim tam nebudu dělat křena a tak se ta jeho kámoška zeptá svojí kamarádky, jestli by tam šla "se mnou".

Přemýšlím nad novými cviky při posiování, co mě dneska večer ještě čeká - záda a tricepsy, nohy a břicho, nebo bicepsy a hrudník?

Přemýšlím, proč kamarád vegan, který žije podstatně zdravěji než já, proč je nemocný.

Uvažuji o novém autě, té nové fabii, s panoramatickou střechou hlavně. Ale připlatil bych si asi padesát tisíc. A výsledná čáska je pro mne opravdu veliká a nemohu si ji dovolit. A půjčku? To opravdu ne.

Přemýšlím nad sebou, jestli třeba nedělám něco špatně, protože když jdu tady po chodníku sám, vnitřně bych se nejraději s někým držel za ruku.

Vzpomínám na časy, kdy jsem ještě chodil do školy, na základku, na střední. Co teď asi všichni dělají? O někom informace mám díky facebooku, o někom nevím zhola nic.

Přemýšlím, jak budu trávit dalšího Silvestra, co bude za rok, za dva, za pět let.

Přemýšlím, kdy vylétnu z hnízda, najdu si vlastní byt a budu hospodařit sám za sebe, na svém.

Přemýšlím o tom, co jednou bude dělat synovec a neteř, až vyrostou. Dominik je pěkný rarach a Izabelka oproti němu moc poslušná slečna.

Přeýšlím o mámě a její trápení s různými neduhy. Bolí a natékají jí ruce a nikdo neví proč.

Myslím na kolegni v práci, které nedávno umřel jeden hodně blízký kamarád.

Vzpomínám na babičku s dědou z tátovi strany, kteří už nejsou mezi námi. Co by asi říkali, kdybych jim pověděl, kde pracuji?

Mylsím na svou druhou babičku, která je v Brně, která loni oslavila devadesát let.

Přemýšlím, proč jsem pro všechny vždycky jen dobrý kamarád a nikdy ne něco víc.

Přemýšlím nad tím, co bude v práci, až přijde povinná inventura. Kolega totiž odchází a já doufám, že na to nezůstanu sám nebo s někým, kdo tomu vůbec nebude rozumět.

Když procházím kolem elektra, přemýšlím nad tím, jaké to bude za deset let, jaké budou televize, mobily a vůbec elektronika jako taková.

Přemýšlím, kde ještě jinde než v práci sehnat peníze, abych si mohl koupit auto.

Přemýšlím nad tím, jestli tehdy Dominik opravdu na hřbitově viděl jeho prababičku s pradědou, nebo to byl jen výplod jeho fantazie.

No, je toho opravdu hodně a určitě ne všechno jsem pokryl výčtem nad těmito řádky. Ono těch třicet minut... já se na ně těším. Stejně tak, jako se ráno těším na svůj mixit, do práce (ano i do práce se těším, protože mi to dvá mnohem víc, než škola), těším se na tu procházku, na Sipmsony, které si potom pustím, na posilku, která mě čeká potom a pak hurá do hajan. Někdy si ještě stihnu zahrát na klavír a to pak usínám s pocitem, že jsem ten den pěkně využil.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 may may | Web | 19. ledna 2015 v 9:55 | Reagovat

Tenhle článek, tohle přemýšlení, je pro mě existence v nejčistší podobě. Všechny ty menší i větší starosti a drobnosti, co se člověku honí hlavou, když chvíli poslouchá vlastní myšlenky...

2 Zklamaný Zklamaný | E-mail | Web | 19. ledna 2015 v 11:38 | Reagovat

U mého článku jsi mi napsal tohle: "Hodně přemýšlení, ztráta času. Někdy je zkrátka lepší nad tím nepřemýšlet a vzít věci takové, jaké jsou. Minulost stejně nezměníme, takže jediné, co by nás mělo zajímat je to, co teprve přijde. Alespoň já to tak vidim :)" a sám teď napíšeš hodně podobnej článek?
Zkus si vzít k srdci to, co jsi napsal mně ;-)

3 zpravar zpravar | Web | 19. ledna 2015 v 15:54 | Reagovat

[2]:Muj komentar na tvem blogu zahrnuje premysleni nad minulosti, ja se ale tady preci zabyvam tim, co teprve bude.

4 Zklamaný Zklamaný | E-mail | Web | 19. ledna 2015 v 16:50 | Reagovat

[3]: Přemýšlím, proč se bejvalka dala do vztahu s cikánem.
Přemýšlím nad sebou, jestli třeba nedělám něco špatně, protože když jdu tady po chodníku sám, vnitřně bych se nejraději s někým držel za ruku.
Vzpomínám na časy, kdy jsem ještě chodil do školy, na základku, na střední.

Tady se vracíš všude do minulosti :)

5 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 19. ledna 2015 v 20:26 | Reagovat

Není lepší chatovat s nesimulovanýma člověkama?

6 zpravar zpravar | Web | 19. ledna 2015 v 22:09 | Reagovat

[4]: To ano, ale ne za ucelem sebelitosti, nebo vycitkama. Chci se z minulosti poucit a pramyslet nad tim, jak toho dal vyuzit.

[5]: No, nekdy jsem rad, kdyz mi ten kus kodu dela spolecnost, kdyz jsou ostatni buhvi kde...

7 Egoped Egoped | E-mail | Web | 20. ledna 2015 v 15:48 | Reagovat

[6]: "Přemýšlím nad sebou, jestli třeba nedělám něco špatně, protože když jdu tady po chodníku sám, vnitřně bych se nejraději s někým držel za ruku." - co může být větší sebelítost? :) Kdyby se v ní pořádala soutěž, tohle by mohlo myslet na příčky nejvyšší.

A víš, že "ostatní" nemusí být jen okruh tvých už dobře známých známých, ale že je svět (i ten internetový, ke kterému stačí natáhnout jen ruku) plný dalších lidí? I těch, co strčí Honzu do kapsy.

8 zpravar zpravar | Web | 20. ledna 2015 v 17:36 | Reagovat

[7]: No vida, aspon v necem bych vynikal a mohl uspet... :D
Jo, u internetoveho sveta to skoncilo uz pri prvnim "Ahoj..." A v tom realnem nema nikdo cas a abych chodil do hospod, to me nelaka. To se radsi projdu venku :)

9 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 20. ledna 2015 v 20:46 | Reagovat

[6]: co třeba chaty jako xchat?

10 zpravar zpravar | Web | 20. ledna 2015 v 21:13 | Reagovat

[9]: Tyhle chaty mi prijdou moc neosobni, bavit se s nekym, koho v podstate vubec neznam, me uz nelaka... Preferuji osobni kontakt...

11 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 20. ledna 2015 v 21:29 | Reagovat

[10]: třeba Honzu

12 zpravar zpravar | Web | 22. ledna 2015 v 11:50 | Reagovat

Vsak jsem psal, ze je to alternativni moznost, kdyz neni zbyti :)

13 Egoped Egoped | E-mail | Web | 26. ledna 2015 v 16:56 | Reagovat

Z čistě zvídavého hlediska: Co odpoví Honza, když mu napíšeš "Ahoj"?

14 zpravar zpravar | Web | 27. ledna 2015 v 22:01 | Reagovat

[13]: vyhodnoti, ze "ahoj" je pozdrav a tudiz odpovi vlastnim nejakym pozdravem a nekdy doplni i smajlika.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
-