AI - Takový normální projekt (1)

15. června 2015 v 8:00 | gms |  Story

Kapitola 1. Setkání


"Dobrý den, Vy jste pan Frank?"

"A vy musíte být pan Wheeler." odpověděl muž s plnovousem, a vstával ze židle, podávajíc mi ruku na znamení pozdravu.

"Těší mě, že jste se dostavil. Popravdě, nebyl jsem si jit, zda budete mít chuť přijít po tom všem, co se stalo."

"Vídíte, i já jsem nějdřív myslel, že už nikdy nebudu schopen vyjít mezi lidi a vůbec se ukazovat na veřejnosti. Ale obavy jsem nakonec překonal. Co mi také zbývalo, když mě všichni mí přátelé i známí opustili a já zůstal v tom prokletém domě úplně sám." S těmito slovy jsme se oba usadili ke stolu a když přišel číšník s dotazem, jestli si dáme i něco k jídlu, podíval se na mě Frank pohledem, ze kterého bylo patrné, že zde nepochybně setrváme trochu déle a tedy by bylo dobré se něčím občerstvit. Oba jsme tedy souhlasili a objednali si menu dne.


"Takže, co byste rád slyšel?" zeptal jsem se Franka, který byl redaktorem jednoho prestižního mezonírodního časopisu.

"Po telefonu jste mi jen řekl, že byste se mnou rád udělal rozhovor na téma mé někdejší absolventské práce."

"Ano, chtěl bych našim čtenářům popsat Váš příběh, od začátku do konce, přesně tak, jak to bylo. Jak jistě víte, bylo toho už o vás napsáno spousty, ale většinou to byly domněnky nebo výmysly kreativních redaktorů. My jsme vědecký časopis a řídíme se jedině fakty. Tomu, co nemáme podloženo, se snažíme vyhnout, abychom předešli bezvýznamným spekulacím, a koneckonců by to mohlo mít také špatný vliv na náš časopis." Frank se trochu rozpovídal, ale naštěstí přišel číšník, který přinesl pití a příbory.

"Chcete tedy publikovat článek přesně tak, jak to bylo a chcete vědět všechny podrobnosti?"zeptal jsem se pro jistotu ještě jednou.

"Jistě, pokud by to bylo možné. Všechny Vaše postřehy, zážitky a samozřejmě i Váš soukromý život."

"Soukromý život... hlavně abyste z toho něudělali vědeco-fantastický bulvárek." nahodil jsem tochu ironie a Frank mi ji oplatil ironickým úsměškem. "Nejsem si jist, zda-li si po takové době ještě vybavím nějaké detaily, ale což, můžeme se do toho pustit. Vy si to už nějak sesumírujete a dáte dohromady. Budete si to psát, nebo nahrávat?"

"Mám tady s sebou diktafon, tak že klidně mluvte, já si vás rád vyslechnu." Z tašky vytáhl malý digitální diktafon a položil jej doprostřed stolu.


"Kde bych tak mohl začít..." zamyslel jsem se a napadlo mě to vzít už od prvního náznaku.

"Všechno to začalo výběrem tématu pro práci na vyšší odborné škole. Zaměření oboru byla "Veřejnosprávní činnost" a tak každý předpokládal, že si vybereme něco spojeného s daným tématem. Bohužel já byl vždy technik a práce s tématem veřejné správy mi nějak nesedla. Nechtělo se mi dělat nějaký výzkum ze školství nebo z prostředí sociálně slabších. Ale vzhlem k tomu, že nám bylo umožněno vybrat si jakékoliv téma, které souviselo s vyučovanými předměty, rozhodl jsem se spojit výpočetní techniku a psychologii s prvky sociologie a pokusit se vymyslet program, který by dokonale simuloval myšlení lidského jedince tak, že by bylo možné s ním pomocí klávesnice normálně komunikovat."

"Tak moment... Vy jste už tehdy myslel, že to bude reálné a že to bude fungovat?"

"Nikoliv. Cílem práce bylo právě zjistit, je-li vůbec možné takovou věc vytvořit. Tehdy jsem nevěděl, jaké hardwarové prostředky budu potřebovat pro fungování, nicméně jsem to chtěl vyzkoušet a příležitost k vytvoření této práce mne hnala ve vývoji kupředu."

"Ale Vaše téma přeci muselo být přeci schváleno ředitelem, který posuzoval, jestli je téma vhodné, či nikoliv. Jakto, že Vám práci nezamítl, když byla v podstatě... řekněme "mimo normál" ?"

"Práce byla jiná než ostatní. Ale právě ta odlišnost byla pro něj zajímavá. Pravda, že se mu jevila jako sci-fi z daleké budoucnosti, nicméně jako zpestření studijního stereotypu to bylo zajímavé."

Číšník právě donesl talíře s jídlem a my se s chutí pustili do jídla, které nás pak příjemně hřálo v žaludku.

/// Pokračování příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kompas20 Kompas20 | 27. července 2015 v 19:17 | Reagovat

Ahoj, nechces se prihlasit do me souteze? Je to neco jako si delal ty hlavolamac, ale budou tam asi jednodussi hadanky.

http://hlavolamator.webnode.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
-