Prázdninové novinky

3. srpna 2015 v 8:00 | Zprávař |  Z osobního života
Poslední článek 15. června, to je sakra dlouhá doba na to, že jsem původně psal článek na každý týden. A proč jsem tak dlouho nic nenapsal? Asi jsem ztratil motivaci, inspiraci, nápady. Nu, i to se stává. Ale přesto jsem se dnes rozhodl napsat nějaké novinky, které se za poslední týdny udály.



První věcí bych rád stručně okomentoval předchozí článek, kde jsem načal "seriál". Pokračování nebude...

Další věcí je fakt, že končim. Po letošní dovolené je zprávař navždy pryč. Nebude publikovat týdně, ani s nějakou pravidelností. Zkrátka, jak se mi bude chtít. Důvod je prostý - už mě to tolik nebaví ani nenaplňuje. Chci dělat něco hodnotného, co mi osobně přinese užitek a fakt, že na tento blog chodí lidé jen kvůli článku s předpovědí počasí mi moc motivace nedává. A pak tu je ještě jedna věc...

Na dovolené v Itálii jsem potkal slečnu, servírku. Italky se mi osobně moc nelíbí, ale tahle byla jiná. Oproti ostatním italkám byla hodně štíhlá a vlasy měla vždy do culíku, ale jinak vypadala jako notmální italka a přesto mě k ní něco pohledem stále přitahovalo. Obsluhovala nás v hotelové restauraci každé ráno a večer a přestože anglicky moc neuměla a neměla tolik času, prohodili jsme pár slov. I těchto pár slov sačilo k tomu, abychom si k sobě našli cestu. Jednou večer jsme se sešli v hotelovém baru a vyšli si na procházku po pláži.

Slunce zapadalo a byl to krásný pohled. Bylo slyšet šumění vln a nohy se nám bořili do vyhřátého písku. Mluvili jsem anglicky. Angličtinu zvládám docela dobře a ona jakž takž také, takže o komunikaci nebyla nouze. Když jsme se ten první večer loučili, dala mi pusu. V tu chvíli jsem pocítil něco, co jsem ještě nezažil. Měl jsem radost a cítil jsem se jako Multipla Fiat, který si někdo opravdu koupil. (Nic proti Fiatům, ale tenhle model je fakt děsnej :D).

No a tak proběhly dva večery a třetí mě pozvala na rodinnou večeři. S jejími a mými rodiči. Překvapilo mě to, ale pozvání jsem přijal. Z kufru jsem vytáhl tu nejlepší košili a důkladně se připravil. Začalo se mi trochu loupat čelo od sluníčka, tak mě trochu zdržela jeho úprava, ale přesto jsme dorazili včas.

Její rodina byla také vystrojená a stůl se prohýbal pod italskými specialitami. Byli opravdu skvělí hostitelé a její otec se mne ptal, co dělám za práci. Když jsem mu vysvětlil, že mám odpovědnost za Inventury v Japonské firmě, zřejmě ho to zaujalo. Pak jsme dál jedli a pili a mluvili. Při loučení mi řekl, ať se za ním další den stavím, že by se mnou chtěl něco probrat. Trochu mě to vylekalo, co to asi může být, ale přišel jsem.

Nabídl mi práci. Její otec je totiž podnikatel, jak o sobě tvrdí. Má pod sebou určitou část Kalábrie, na kterou dohlíží a samozřejmě si za to nechává platit. Nabídl mi, že bych mu mohl s dalšími jeho zaměstnanci pomáhat dohlížet na bezproblémový chod a organizovat také takové "inventury". Zakočilo mě to. A když mi řekl částku, kterou by mi platili, zaskočilo mě to ještě víc. Bylo toho na mne trochu moc a tak jsme to ukončili s tím, že si to musím ještě rozmyslet.

Když jsem se o tom bavil se Sofií, řekla mi, ať to nepřijímám, protože poslední člověk, který tu práci dělal, nedopadl dobře. A tím slovem "nedopadl" myslela opravdu "nedopadl", protože ho našli pod útesem, kam sjel vozem. Někdo mu poškodil brzdy... Také mi řekla, že by ráda odjela pryč. Pryč odsud.
Zeptal jsem se, jestli by chtěla se mnou, do Čech. Ale že tu nemáme ani moře, ani moc sluníčka. Odpověděla, že hledala informace o mé zemi a že ví všechno, že by ráda do Prahy a tam by dělala servírku, nebo by mohla vyučovat Italštinu. Nezdálo se mi to jako špatný nápad, ale pořád jsem nechápal, proč chce odjet. Vždyť já bych tak rád tady zůstal.

"Nevíš všechno...", odpověděla mi. Zkrátka tu nechtěla zůstat a chtěla odsud pryč. Měla naspořené nějaké peníze, tak myslela, že by si tu koupila někde byt. Ale vzhledem k tomu, že by to bylo proti vůli jejího otce, nechtěla mne s tím spojovat. Kdyby se dozvěděl, že utekla se mnou, nejspíš by to pro mne nedopadlo dobře.

Před odjezdem jsme se ještě rozloučili a domluvili jsme se, že se v blízké době uvidíme, že přijede za námi do ČR a budeme se zase moci vídat. Ale ne hned. Nesměli jsme vytvořit podezření.

Jejímu otci jsem poděkoval za nabídku práce a odmítl s tím, že už tady mám vybudovanou kariéru a něco za sebou a že bych v tom raději pokračoval, než začal budovat něco nového, úplně od začátku.

Se Sofií si píšeme, mailujeme (nemá facebook ani jiný sociální účet) a tak jsem alespoň takto stáe ve spojení. Mám ji rád, ona mne také a tak doufám, že jednoho dne se opravdu setkáme, obejmeme se, dáme si pusu a třeba začneme společný život.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 3. srpna 2015 v 10:03 | Reagovat

Krásný článek i design stránek. :)

2 Zprávař Zprávař | Web | 3. srpna 2015 v 10:27 | Reagovat

[1]: Děkuji :)

3 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 3. srpna 2015 v 11:15 | Reagovat

Brachu to je romanťárna jak dělo! Držim palce, ať to dopadne :-)

4 Pufflie Pufflie | E-mail | Web | 8. srpna 2015 v 10:05 | Reagovat

Je škoda, že se již nebudeš blogu tolik věnovat, moc ráda čtu tvé články... Budu držet palce, aby ti to s onou slečnou vyšlo. Je to opravdu velmi zajímavý příběh, jako by to snad ani nebyla skutečnost... :-) Inu, snad se do Čech dostane a třeba i vše vysvětlí :-)

5 Zprávař Zprávař | Web | 13. srpna 2015 v 19:28 | Reagovat

[3]: Díky Sussanah, no uvidíme... :)

[4]: Děkuji, ale nezoufej, na příští rok chystám s ještě jedním blogerem hlavolamače :)

6 PoprockCZ PoprockCZ | E-mail | Web | 16. srpna 2015 v 10:21 | Reagovat

"...jako Multipla Fiat, který si někdo opravdu koupil" :D Povedené přirovnání.
Je mi také líto, že končíš. Byl jsi mým jediným blogerem, kterého jsem pravidelně sledovala. Tak se těším alespoň na nového hlavolamače. :)

7 Zprávař Zprávař | Web | 17. srpna 2015 v 21:55 | Reagovat

[6]: No jo, je to fakt děsný auto :D Zase tak úplně nekončím, jenom nebudu publikovat tak často :)

8 spatny-rande spatny-rande | E-mail | Web | 18. září 2015 v 22:03 | Reagovat

Třeba se to časem zlepší a znovu přijde to "článkové" střevo, které ti dá spoustu inspirace na opětovné psaní článku. :)

Jinak pokud tě ještě bavím, mám pár nových článků. :)

9 Zprávař Zprávař | Web | 19. září 2015 v 9:51 | Reagovat

[8]: Snad, možná, uvidíme... :) Díky za upozornění, tvoje ranďata mě zatím opravdu baví :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
-